Praha je jedním z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších měst v Evropě. Její architektura je rozmanitá, prolínají se zde různé slohy a styly. Každé historické období zde zanechalo svou stopu a v každém takovém období měla své místo i díla uměleckých kovářů. Historické centrum, které svou atmosférou láká návštěvníky hlavního města především, je takových skvostů plné. Aby byla zachována jejich funkčnost i estetická stránka a mohly je obdivovat i další generace, je potřeba je udržovat, některá zrestaurovat a vrátit jim původní vzhled. Dříve se každý kovář snažil použít nějakou svoji specifickou techniku, aby se odlišil od ostatních. Pro novodobé kováře je vždy výzvou tyto staré techniky napodobit.

Při restaurování jsou kladeny památkáři velké požadavky na autentičnost, dobovost a precizní provedení. Na historických památkách se používají tradiční kovářské postupy. Jedná se především o nýtování, sponkování, kovářské svařování v ohni apod. K tomu se dříve používala svářková ocel, ta je ovšem dnes již nedostupná Materiály používané nyní se dají sice svařit, ale ne tak dobře a jednoduše jako v minulosti. Důvodem je jiné složení oceli. Původní svářková ocel je v dnešní době vzácná. Když se někde objeví stará mříž nebo kus této oceli, kovář ji uchová a využije při dalším restaurování pro podporu autentičnosti restaurovaného díla. Jiným způsobem se dnes musí také třeba kotvit a osazovat kované mříže do ostění nebo průčelí domů, uzavřených vstupů na schodiště a podobně. Historicky se tyto výrobky kotvily např. olovem, což se dnes nedělá. Tento postup nahradily moderní technologie jako jsou chemické kotvy nebo rychleschnoucí cementy.

Často jsou na kovaných památkách vyzlacené detaily, hlavně z období baroka. Na to se vždy používalo a stále používá 24 karátové plátkové zlato. Zlacení je jedna z nejtrvanlivějších povrchových úprav, která v exteriéru vydrží bez potřeby dalšího restaurování až 50 let. I v současné době si zlacené prvky na kované bráně či kovaném zábradlé najdou své zákazníky nejen u restaurovaných historických objektů, ale i u stylových novostaveb, u nichž tyto kované doplňky tvoří zajímavou dominantu. Na stránkách uměleckého kovářství Mittner si ve fotogalerii můžete prohlédnout naše realizace a přesvědčit se, že i tento způsob povrchové úpravy běžně používáme.

Nejčastěji se restaurují kované brány, ploty a zábradlí umístěné ve venkovním prostředí. Vlivem dlouhodobého působení povětrnostních podmínek bývají ve špatném stavu, protože zastaralé povrchové úpravy, neměly takovou odolnost, jako nyní používané. Na barokních a secesních mřížích se často objevují rostlinné motivy, které jsou vyrobeny z tenkého plechu. Podle údržby a konkrétního umístění tento plech vydrží zhruba 100 let. Pokud jsou tyto detaily nevhodně ošetřeny nebo jsou umístěny na deštivé a návětrné straně, tak se jejich životnost zkracuje a často se téměř rozpadnou. Při restaurování se pak nedají zachovat a musí se ručně vyrobit zcela nové. Tyto repliky musí být autentické, zachovat původní tvary a celkové provedení, aby nebylo poznat, že jsou nové. Po aplikaci nových technologií vydrží opravená díla déle. V našem uměleckém kovářství používáme nejkvalitnější barvy schválené památkovým úřadem. Firma Mittner má osvědčení vydané Národním památkovým ústavem jako specialista pro památkovou obnovu v oboru kovářství.

---